L4.A

Drazí známí i neznámí, vážené paní učitelky a páni učitelé, vedení školy, spoluškoláci, rodiče a kamarádi, vítejte na rychlém epickém průletu jedné velké kapitoly, která už brzy dospěje ke svému vrcholu. Kdysi si nejspíš většina z nás myslela, že pedagogické lyceum bude snadná, nebo alespoň snadnější cesta. No, a jak jsme se pletli. Přišli jsme jako skupina jednotlivců s různými sny, očekáváními a obavami. Někteří z nás chtěli jednou učit, jiní ještě přesně nevěděli a třeba doteď netuší. První měsíce tak byly plné nejistoty a hledání. Zejména odpovědí na otázky typu ,,Jak sakra funguje tiskárna?,, nebo ,,Proč mi automat na kávu dal jenom kelímek?,, Za ty dlouhé roky jsme se naučili zvládat nejen testy, ale i nečekané životní situace. Jako třeba náhodné písemky a napětí ohledně změny každé hodiny – nebudeme zmiňovat předmět. Učitelé přicházeli a odcházeli, ale naše jistota zůstala v našem úžasném třídním učiteli, panu Pavlíčkovi. Vzájemná pomoc a odhodlání překonat i ty nejtěžší chvíle, například dělání výzkumu, či přežití doby kdy se z nás stala třída s největší absencí, nás dovedly až sem. Teď před námi stojí závěrečná výzva — maturita. A přestože nám myšlenky na maturitní otázky občas nedají spát, máme něco, co nám připomíná, proč to všechno stojí za to, proč už 4. rokem studujeme — náš maturitní ples. Den, kdy na chvíli odložíme všechny starosti a budeme slavit kam až jsme došli. Tak a jsme na konci , děkujeme vám za pozornost a všem spolumaturantům upřímně přejeme vytáhnutí vymodlené otázky a úspěšné opuštění středoškolského prostředí.

Fotky